Frederic Chaslin
Gustav Mahler zemřel v roce 1911. Alespoň v to věřil Cornelius Franz, dirigent vídeňské opery. Jaké je potom jeho překvapení, když cítí, že se v něm chvěje bytost, která s ním mluví, evokuje potulného Žida, proniká do svých gest a kolonizuje svou mysl s cílem dosáhnout toho, aby dokončil svou 10. symfonii, že jeho fyzická smrt zabránila mu v zdokonalování!
Někdy šťastná intimita a okamžiky vzpoury pak oživují vyčerpávající vztahy Gustava a Cornelia, přivedené na hranici šílenství na této iniciační cestě, díky níž si uvědomuje svůj slabý talent tváří v tvář Mahlerově genialitě.
