Des Antonius von Padua Fischpredigt, v 3/8 čas, je nejlépe známý jako zdroj pro hudbu scherzo druhé symfonie. Jeho hudba využívá struny a větry v neustálém pohybu, stejně jako prolínání postav dechového nástroje. Ironický text popisuje svatého, který při hledání prázdného kostela jde k vodě a káže rybám. Ryby poslouchají v opravdovém požitku, ale po kázání zůstávají, stejně jako lidé, hříšníky, kterými kdysi byli. Možná to byla zpráva, kterou se Mahler pokoušel připsat smrtelné existenci, když ji použil ve své symfonii.
Vidět Arnold Bocklin (1827-1901).
Des Antonius von Padua Fischpredigt
Antonius zur Předigt
Die Kirche find't ledig.
Er geht zu den Flüssen
a předurčený den Fischen!
Sie schlag'n mit den Schwänzen,
Jsem Sonnenschein glänzen.
Die Karpfen mit Rogen
sind všechny hiergezogen,
hab'n d'Mäuler aufrissen,
sich Zuhör'n je beflissen.
Kein Předigt niemalen
den Fischen tak padl!
Spitzgoschete Hechte,
die immerzu fechten,
sind eilend Její synové,
zu horen den Frommen!
Auch jene Phantasten,
upnout immerzu:
die Stockfisch ich meine,
zur Predigt erscheinen.
Kein Předigt niemalen
den Stockfisch tak padl.
Gut Aale und Hausen,
die vornehme schmausen,
zemřete sami, abyste zanechali odkaz,
zemřít Předměstí!
Auch Krebse, Schildkroten,
syn langsame Boten,
steigen eilig vom Grund,
zu hören diesen Mund!
Kein Předigt niemalen
den Krebsen tak padl!
Fisch große, Fisch 'kleine,
vornehm 'und gemeine,
erheben die Köpfe
wie verständ'ge Geschöpfe,
na Gottes Begehren
zemřít Předtím.
Die Predigt geendet,
ein Jeder sich wendet,
Die Hechte bleiben Diebe,
Die Aale viel lieben:
Die Predigt hat g'fallen.
sie bleiben wie allen!
Die Krebs 'geh'n zurücke,
die Stockfisch bleib'n dicke,
Die Karpfen viel fressen,
zemřít Predigt vergessen!
Die Predigt hat g'fallen
sie bleiben wie Allen!
Průvodce poslechem
