Wo die schönen Trompetten blasen je další docela smutná, ale bolestně krásná píseň. Tato píseň kombinuje prvky vojenské a pastorační. Trubka a klakson jsou však měkké a máme co do činění se setkáním dvou milenců, než muž odejde do války. Hudba klaksonu kontrastuje s vřelým dialogem milenců ve trojnásobném čase. Mladý muž popisuje svůj dům, kde hrají jasné trubky, a existuje jakási hudební katarze, ale to je okamžitě rozptýleno zmínkou o zelené trávě, což znamená, že jeho budoucím domovem je hrob.
Wo die schonen Trompeten blalasen
Byli jsme jisti, že jsme klopfet,
der mich tak leise wecken kann?
Das ist der Herzallerliebste dein,
steh 'auf und laß mich zu dir ein!
Byl soll ich hier nun länger steh'n?
Ich seh 'die Morgenröt aufgeh'n,
die Morgenröt, zwei helle Stern ',
Bei meinem Schatz da wär ich gern!
bei meiner Herzallerliebsten!
Das Mädchen stojí na místě a dole,
sie heißt ihn auch wilkommen sein.
Willkommen, poručík Knabe mein!
Takže lang hast du gestanden!
Sie reicht 'ihm auch die schneeweiße Hand.
Von ferne zpíval die Nachtigall,
das Mädchen fing zu weinen an.
Ach weine nicht, du Liebste mein!
Aufův Jahr sollst du mein Eigen sein.
Mein Eigen sollst du werden gewiß,
wie's keine sonst auf Erden ist!
O Lieb auf grüner Erden.
Ich zieh „in Krieg auf grüner Heid“:
die grüne Heide, die ist so weit!
Allwo dort die schönen Trompeten blalasen,
da ist mein Haus, von grünem Rasen!
Průvodce poslechem
