- Povolání: skladatel.
- Rezidence: Berlín, Výmar, Vídeň.
- Vztah k Mahlerovi:
- Korespondence s Mahlerem:
- Narozen: 24. 12. 1824, Mainz, Německo.
- Zemřel: 29-10-1874, Mainz, Německo.
- Pohřben: Hlavní hřbitov (Hauptfriedhof), Mainz, Německo.
Carl August Peter Cornelius byl německý skladatel, spisovatel o hudbě, básník a překladatel. Narodil se v Mohuči Carl Joseph Gerhard (1793–1843) a Friederike (1789–1867), herci v Mohuči a Wiesbadenu. Cornelius hrál na housle a od malička skládal lieder, studoval u Tekly Griebel-Wandallové a skladbu u Heinricha Essera v roce 1841. Cornelius žil se svým strýcem malířem Peterem von Corneliusem v Berlíně v letech 1844 až 1852, během nichž se setkal s významnými osobnostmi, jako např. Alexander von Humboldt, bratři Grimmové, Friedrich Rückert a Felix Mendelssohn.
Corneliusova první zralá díla (včetně opery Der Barbier von Bagdad) byla složena během jeho krátkého pobytu ve Výmaru (1852–1858). Jeho dalším místem pobytu byla Vídeň, kde pobýval pět let. Právě ve Vídni navázal Cornelius přátelství s Richardem Wagnerem. Na Wagnerův příkaz se Cornelius v roce 1864 přestěhoval do Mnichova, kde si nakonec vzal manželku a zplodil čtyři děti. Z mnoha britských hudebníků je jeho nejznámějším dílem Tři králové, hymna Epiphany pro sólový hlas a sbor, ve které sólista zpívá „Tři králové z perských zemí zdaleka…“ na zcela novou melodii Cornelia nad sborem, který hraje chorálová melodie Philipp Nicolai, Wie schön leuchtet der Morgenstern („Jak jasně září ranní hvězda“) pod ním. Verze „Tři králové“ je součástí prvního dílu populární kompilace Willcocks a Jacques Carols for Choirs.
Během posledních několika let v Berlíně napsal Cornelius hudební kritiku pro několik významných berlínských časopisů a navázal přátelství s Josephem von Eichendorffem, Paulem Heyse a Hansem von Bülowem. Přes jeho přátelství s Wagnerem a Franzem Lisztem měl Cornelius kamenný vztah s takzvanou „novou německou školou“. Nezúčastnil se premiéry filmu Tristan und Isolde s von Bülowem a Wagnerem, přičemž jako omluvu použil premiéru své vlastní opery Der Cid. Jeho třetí a poslední operní projekt Gunlöd, založený na skandinávských eddách, zůstal po jeho smrti neúplný (na cukrovku).
