V současné městské čtvrti Krefeld nebyl, jak je známo, ani knížecí dvůr, ani biskupské sídlo. Občanství s dobře obchodujícími a řemeslníky, jak je známe ze středověku ze svobodných císařských statků nebo jiných metropolí, se mohlo vyvinout až pozdě. Příležitosti přijít do kontaktu s krásnými zvuky byly omezené: písně při bohoslužbách, ve škole, doma v práci nebo později, varhany a zvonky, gregoriánské melodie v římském obřadu, připomínající volání z rohů post- nebo nočního hlídače, Bubny pro vojenské pochody, tanec na veřejných nebo soukromých večírcích…

Přední rodiny Krefelderů, které prosperovaly díky své pracovitosti a skromnému způsobu života, také hledaly a nacházely volný čas v hudbě osmnáctého století. To se týká vzniku umělecké hudby, tzv. V klasicko-romantické tradici. Od malých, většinou soukromých začátků se Krefeld brzy stal jedním z předních hudebních měst Porýní. Se jmenováním hudebních ředitelů jste měli šťastnou ruku.

Zpěvové spolky, orchestry, mužské pěvecké spolky a církevní sbory dávaly Krefeldernům delší příležitost naslouchat velkému muzeu hudební tradice a seznámit se s novými zvuky vlastní současnosti. Jeden nebyl především jen posluchačem, mnoho z nich bylo nadšenými zpěváky a instrumentalisty. (Řídké) městské dotace začaly plynout postupně. Z četných kontaktů s nejvýznamnějšími skladateli a hudebníky té doby se připomíná přátelství s Johannesem Brahmsem.

Vrcholem krefeldského hudebního života v dlouhém 19. století byl Tonkünstlerversammlung Všeobecné německé hudební společnosti v roce 1902.

Byl nabídnut průřez soudobou hudbou, vše, co mělo hodnost a jméno - včetně skladatelů Krefelda - bylo nalezeno, a Gustav Mahler mohl premiéru své třetí symfonie v Krefeldově Stadthalle. Je třeba dodat, že s „Wacht am Rhein“ jednal Krefeld po celém světě s rozvojem bandoneonu.

Tonkunstlerversammlung des ADM (1902)

Mezitím byla zřízena konzervatoř a s hudebním divadlem, které před začátkem 20. století nebylo tak daleko, byl nyní na scéně kolega hráč, který vyrostl s nadšením. Nové století tedy mohlo nabídnout mimořádně bohatý hudební program. Jako všude jinde začala diskuse o takzvaných „neutrinech“. Hráči byli postupně převzati do péče o městské finance.

Silný základ světských a církevních hudebních sdružení neustoupil. V roce 1927 byl Krefeld opět hostitelem hudebního festivalu Všeobecné německé hudební společnosti. Díky soukromé iniciativě byl orchestr zachráněn, když byla finanční síla města v důsledku globální ekonomické krize tak oslabena, že hudebníci již nemohli být zaměstnáni. Dalších dvanáct let s sebou přineslo nejrůznější ideologické iniciativy, kromě založení hudební školy v roce 1943 zničení Stadthalle, divadla, konzervatoře a brzy konec všech událostí.

RECENZE:

  • Anon, „Výroční festival německých hudebníků“, The Musical Times (1. července 1902), str. 480-481.
  • Anon, „XXXVIII. Tonkünstler-Versammlung, ”Krefelder Zeitung Nr. 287, Mittag-Ausg. (6. června 1902).
  • Gl., „Die 38. Tonkünstler-Versammlung in Krefeld,“ Neue Musikalische-Zietung, 23/14 (26. června 1902), 189.
  • Wilhelm Klatte, „Die 38. Tonkünstler-Versammlung des Allgemeinen Deutschen Musikvereins zu Krefeld (7.-10. Června),“ Die Musik, I / 19 (1. Juliheft 1902), str. 1761-66.
  • Max Hehemann, „Zur 38. Tonkünstler-Versammlung zu Krefeld“, Neue Zeitschrift für Musik, 98/26 (18. června 1902), str. 365-69.
  • Dr. Otto Nietzl, „Die 38. Tonkünstlerversammlung des Allgemeinen Deutschen Musikvereins zu Krefeld,“ Signale für die Musikalische Welt, 33 (18. června 1902), str. 625-629.
  • Anon, „Zur 38. Tonkünstler-Versammlung des Allgemeinen Duetsche Musikvereins v Krefeldu“, Allgemeine Deutsche Musik-Zeitung, 23/24 (13. června 1902), str. 405-406.
  • Otto Lessmann, „Die 38. Tonkünstler-Versammlung des Allgemeinen Deutschen Musikvereins in Krefeld,“ Allgemeine Deutsche Musik-Zeitung, 23/25 (20. června 1902), str. 463-466. 

FESTDIRIGENT: Čt. Müller-Reuter

07 06--1902: 1. orch. Koncert, končí 6:30 Uhr, in der Stadthalle.

Konzertflügel: Bechstein

1. Max Schillings: „Meergruss,“ sinfon. Fantasie (komp. 1895 / komp. Podmínka) - Max Schillings, str. 1573-1574.

2. Felix vom Rath: Klavierkonzert in B-moll mit Orchester (sólo: Herr Conrad Ansorge) - Rudolf Louis, str. 1580-1581

3. Waldemar von Baussnern: Zwei Gesänge für Sopran mit Orchester: (a) „Meeresstille“ (b) „Vision“ (sólo: Frl. Helene Berard / spol.)

4. Leo Blech: „Waldwanderung,“ Tondichtung für Orchester (sest. Podmínka) - Egon Pollack, str. 1574-1577.

INTERMISE

5. Hermann Bischoff: „Pan,“ ein Idyll für Grosses Orchester, op. 14 (komp. Sest.) - Hermann Bischoff, s. 1577-1579.

6. Hans Pfitzner: „Herr Oluf,“ Ballad für Bariton und Orchester (sólo: Herr Josef Loritz / komp. Sest.) - Rudolf Louis, s. 1579-1581.

7. Hans Sommer: Dramatisches Fragment aus der Oper: „Rübezahl“ (soli: Frl. Helene Berard (Sopr) u. Herr Rob. Schirmer (Ten)) - Ernst H. Seyyfandt.

8. Eugene d'Albert: Ouverture zd Oper: „Der Improvisator“ (Carnivalstreiben v Itálii)

08 06--1902: Lieder-Matinée (28 Lieder), Vormittags 11:30 Uhr, in der Königsburg.

Konzertflügel: Steinweg Nachf., Braunschweig

1. Max Reger: (a) „Wasldseligkeit“ (b) „Der Narr“

–Franz Mikorey: (a) „Die Luft so still“ (b) „Landeschaft“ (c) „Genesung“ (Bariton: Herr Josef Loritz / Klavier: Franz Mikorey)

2. Conrad Ansorge: (a) „Weidenwald,“ op. 16 (b) „Stimme des Abends,“ op. 15, č. 1 (c) II. Gesange ad Cyklus: „Waller im Schnee,“ op. 14 (Sopran: Frl. Marta Sandal / Klavier: Conrad Ansorge)

3. Eug. Lindner: „Theaterungen aus Friedrich Nietzsche“ (49. Gesang.)

–Alfred Lorenz: (a) „Abendlied“ (b) „Glaube Nur!“

–Fel. Weingartner: (a) „Wie glanzt der helle Mond“ (b) „Irrlichter“ (Alt: Frau Louise Geller-Wolter / Klavier: Herr Rob. Laugs)

4. Otto Naumann: (a) „Zuversicht“ (b) „Das Nest“

–Gustave Brecher: (a) „Das Liebesschloss“ (b) „Der Arbeitsmann“ (deset: Herr Robert Schirmer / Klavier: Herr Rob. Laugs)

5. Hugo Wolf: (a) „Und Willst du deinen Liebsten sterben sehen“ (b) „Wir haven beide lange Zeit geschwiegen“ (c) „Ihr jungen Leute, die ihr zieht in's Feld“ (MzSop: Frl. Marg. Bletzer / Klavier: Herr Rob. Laugs)

6. Kurt Schindler: a) „Künstler's Abendlied“ b) „Abenständchen“ c) „Frühes Liedchen“ (Sop: Frl. Marta Sandal / Klavier: Kurt Schindler)

7. Ferdinand Pfohl: Zwei Thurmballaden (č. III u. IV) (Bariton: Herr Josef Loritz / Klaveri: Franz Mikorey).

08 06--1902: Church Concert, Abends 6 Uhr, in der Stadthalle.

1. Franz Liszt: „Christus“ - Theodor Muller-Reuter: 1558-63

(Sop: Frl. Helene Berard; Alt: Frau Louise Geller-Wolter; Ten: Herr Rob. Schirmer; Bariton: Herr Herm. Gausche; Bas: Herr Jan Hemsing; Orgel: Herr Karl Straube.)

09 06--1902: 2. orch. Koncert, Abends 8 Uhr, in der Stadthalle

Gustav Mahler: Symphony No. 3 (1. kompletní představení / krátká přestávka mezi první a druhou větou / Alto Solo: Frau. Louise Geller-Wolter) (srov. S výhradou) - odmítl zveřejnit náhled, s. 1563. 1902 Concert Krefeld 09-06-1902 - Symphony No. 3 (Premiéra).

10 06--1902: Kammer-Matinée, Vormittages 11:30 Uhr, in der Königsburg.

Konzertflügel (# 1): Rud. Ibach Sohn

Konzertflügel (# 2-5): Bläthner

1. Paul Juon: Trio für Klavier, housle u. Violincello, (a) Allegro (b) Adagio non troppo (c) Rondo. Allegro. - Wilhelm Altmann, s. 1583-1585.

2. Fritz Vollbach: Lieder für Sopran a) „Gesang in der Mondnact“, op. 23, č. 2 (b) „Frühlingslänten,“ op. 23, č. 3 (c) „Morgen“, op. 23, č. 1 (Sopr: Fr. Eva Lessmann / Klavier: Herr Prof. Schumann)

3. Ludwig Thuille: Sonát für Violincello und Klavier a) Allegro energico, ma non troppo presto b) Adagio c) Allegro ma non troppo (Herr H. Dechert u. Ludwig Thuille)

4. Max Schillings: Lieder für Sopran (a) „Sommer“, op. 13, č. 3 (b) „Eros und die Biene“, op. 14, č. 2 (c) „Eros im Becher,“ op. 14, č. 1 (Sopr: Eva Lessman / Klavier: Max Schillings)

5. Georg Schumann: Quartett F-moll op. 29 für Klavier, Violine, Viola u. 1581 Violincello (a) Allegro motlo Expressivo (b) Molto andante con expressione (c) Quasi presto con faoco (d) Allegro con passione (Georg Schumann, die Herren Professor Halir u. Müller, u. II Dechert) - Georg Schumann, pp. 1583-XNUMX.

10 06--1902: 3. orch. Koncert, končí 6:30 Uhr, in der Stadthall

1. Otto Taubmann: „Baldomar sing vor Violante,“ ad Chordrama „Sängerweihe“ (Fr. Marg. Bletzer, Herr Schirmer, Herr Loritz) (srov. Kond.)

2. Engelbert Humperdinck: Fünf Tonbilder für Orchester ad Märchenspiel „Dornröschen“ (a) Vorspiel (b) Ballade (c) Intermezzo (Irrfahrten) (d) Das Dornenschloss (e) Festlänge (comp. Cond.) - Humperdinck, s. 1570 -1572.

3. Theodor Müller-Reuter: „Hackelberends Begräbnis,“ für Chor und Grosses Orchester - Max Hehemann, str. 1566-1568.

INTERMISE

4. Fritz Neff: „Chor der Toten,“ für gemischten Chor u. Orchestr - Neff, str. 1569-1570.

5. E. Jacques-Dalcroze: „Concert Symphonique“ für Violine mit Orchesterbegleitung (a) Allegro con ritmo (b) Largo cantabile (c) Finale quasi Fantasia (Solo: Herr Henri Marteau) (comp. Kond.)

6. Richard Strauss: Kunradův monolog (pro Bariton) u. Liebesscene (Orchester) ad Singgedicht „Feuersnoth“ (Solo: Herr Hem. Gausche) (srov. Kond.)

7. Ernst H. Seyffardt: Scéna a balada pro Sopransolo, Chor u. Orchester aus dem 1. Act der Oper: „Die Glocken von Plurs“ (Solo: Frl. Helene Berard) (komp. Kond.)

8. Richard Wagner: Kaisermarsch mit Schlusschor.

Pokud jste našli nějaké chyby, upozorněte nás prosím výběrem tohoto textu a stisknutím Ctrl + Enter.

Zpráva o pravopisné chybě

Následující text bude zaslán našim editorům: